20.5.2015 Pětka na dráze (5km), čas 0:18:58, 15. místo (7. místo v kategorii)
Tři dny po víkendových 30 kilometrech a několika málo dní před půlmaratonskou štafetou v Karlových Varech se vydávám na atletickou dráhu do Frýdku – Místku. Motivován urychlením regenerace po náročném závodě Vltava Run a touhou po rychlosti před následujícím závodem se stavím na start závodu s výstižným názvem – Pětka na dráze.
Cíl? Běžet. Ideálně běžet rychle. Nejlépe pod 19 minut. Na startu je nás rovných třicet. Atlet vedle atleta. Stojím ve vnější dráze. Nechci nikomu překážet. Vedle postavájí trenéři rozdávajíc svým svěřencům poslední rady. Kdo nemá trenéra, jako by nebyl.
Start! V zatáčce se poslušně řadím do vnitřní dráhy zhruba v první třetině startovního pole. Před sebou mám více než 12 okruhů. Běžím. Držím se běžce přede mnou a první kilometr mám přesně podle plánu – 3:45/km. Chci si počítat mezičas i na dalších kilometrech, ale o pár okruhů později ztrácím přehled. Štěstí, že nám ty okruhy počítají i pořadatelé.
Na atletickém stadioně běžím po osmi letech. Nostalgický vzpomínám na své mílařské závody na základní a střední škole. Každý krok na tartanové dráze si opět neskutečně užívám. Takové závody mě baví. Dokud mě ovšem první tři závodníci nepředběhnou rovnou o celé jedno kolo. Tohle se mi opravdu už dlouho nestalo…
Vbíhám do posledního kola. Závodník přede mnou zrychluje. Na hodinkách svítí čas okolo 18 minut. Chci-li splnit svůj cíl, nesmím si ho nechat utéct. Zhluboka se nadechnu. Zrychluji. Už zbývá jen třista metrů do cíle. Stupňuji tempo. Poslední zatáčka. Teď ho předběhnu!
Ne – nejde to. Před cílovou rovinkou soupeř zkušeně přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a nechá mě doběhnout o celou vteřinu později v čase 18:58:02. Tak příště.
